2006-02-20

Z Těšína vyjíždí vlaky aji do Prahy

Původně jsem chtěl tenhle zápis věnovat tomu, že se chystám(e) do hlavního města za kulturou, ale pak mě napadlo, že už jsem přece byl za kulturou o víkendu v Ostravě - a je snad ta naše, místní kultura, horší? To určitě ne! =)

Těšínské divadlo: Těšínské nebe / Cieszyńskie niebo (případně naopak)
18.2.2006
Pasáž o tom, jak jsem na představení zapomněl, vyrazil na poslední chvíli, před nosem mi ujela tramvaj, do DK Vítkovic dorazil pět minut po začátku, omlouval se uvaděčkám, ale nakonec se přece jen dostal dovnitř, bych raději vynechal, ano? =)
Ještě pro ujasnění: vím o tom, že představení už je trochu starší, ale do Těšína nejezdím a CD se záznamem představení jsem taky neslyšel, takže jsem si s sebou přinesl pouze znalost písniček "slezského barda". =)
Když jsem se rozhlížel okolo, tak mě překvapilo, že publikum bylo opravdu různorodé - kromě trendařů tam byly asi všechny sociologické skupiny. =) Měl jsem trochu obavy, jestli je možné, aby se představení všem těm různým lidem líbilo, ale asi trochu zbytečně - vypadá to, že ano. Spojovacím prvkem byly všechny ty známé Nohavicovy písničky, spiklenecký pocit, že tohle je "naše domácí divadlo", a povědomý styl režiséra Radovana Lipuse.
Po pravdě řečeno celou dobu jsem čekal, kdy se na jevišti objeví David Vávra a začne opěvovat funkcionalistickou architekturu kavárny Avion. K tomu samozřejmě nedošlo, ale jinak to byl Šumný Těšín jako když ho vyšije - poučení s letopočty, nečekané vpády historických osobností, scénky a vlastně i ty písničky (vzpomínáte, jaká písnička procházela v TV Šumnou Opavou?).
Kvůli toho "místního ukotvení" bych ale docela rád viděl, jaké (by) byly reakce na představení třeba v Praze, protože čeština a polština se na scéně střídaly v docela slušném tempu a to je ještě doplňovaly kousky němčiny, jidiš (či co) a samozřejmě "po našimu" =). Já tedy polsky, německy a po našimu většinou rozumím, ale stejně jsem měl na některých rychlejších místech dojem, že úplně všechny narážky nestíhám sledovat, takže by mě zajímalo, co na to může říkat české nebo polské publikum ve vnitrozemí.
V Ostrave to ale rozhodně funguje výborně!

Escape Forever 2
23.2.2006
Ach, já už se tak těším na opékání buřtů kolem táboráku uprostřed Akropole... =)
Na tomto místě bych asi ještě mel uvést na pravou míru jednu věc - pokud čirou náhodou existuje někdo, kdo je zvědavý (nic jiného než zvědavost asi nepřipadá v úvahu =) na vystoupení Umakart revivalu na druhou jménem Sololit, ten si bude muset nechat zajít chuť. Dostali jsme sice lákavou nabídku zostudit se po boku Umakart Revivalu, ale po dlouhých diskuzích jsme se omluvili pro nedostatek talentu a hlavně koncertních zkušeností. Pro případ, že by omluvenka nebyla uznána, navíc Z. (aka Břehymele) pro jistotu už před týdnem onemocněl a podle posledních zpráv se v žádném případě nemůže uzdravit dříve než 24.2. No, co se dá dělat... V publiku je taky hezky. =)


Sperm Fest
25.2.2006
O Sperm Festu už se toho napsalo tolik, že už je jasné, že kdo tam nedorazí, ten bude donucen navždy opustit český hudební internet! =)
Já jsem si zatím z programu poznamenal toto: The Notwist - Monika Načeva - Floex - Mateřídouška - All Is Full All Love (videoklipy). Dál se uvidí.

2006-02-14

Siła sióstr [šiua šjustr]

Asi to teď bude vypadat, že se furt jenom dívám na klipy v televizi (a navíc polské =), ale to jsou všechno pomluvy a to, že začínáme u televize, je jenom náhoda. Někde se prostě začít musí.

Tak tedy sedím u TV, náhodně přepínám hudební kanály a snažím se vyhnout Ricky Martinovi, Mariah Carrey a Eminemovi.
Hm, tohle už jsem myslím viděl. Taková minimalističtější a trochu popovější verze Massive Attack, sympatická slečna (imho, samozřejmě =) a moc pěkně a stylově čistě udělaný klip s nějakými těmi počítačovými efekty. Hm, "Sistars: Inspirations" - neznám... Minule jsem ten klip myslím viděl na polské Vivě a teď... ale ne, to je blbost, to by muselo být slyšet ve zpěvu a ten byl dokonale anglický.

Sistars

A tak jsem se zkusil podívat na webu - a fakt!
Sistars (si-Stars - rozumíte? =) jsou prostě polská skupina, která má v Polsku hromadu fanoušků (a webových stránek), velmi nečeskou ctižádost prorazit do zahraničí a dojem, že hraje r'n'b. Tím stylem si tedy nejsem úplně jistý, ale dejme tomu, že ten klip třeba není typickým reprezentantem celé desky.
(Mimochodem přes fanouškovské stránky se na něj dá najít link - bohužel je to 20 MB zhoršené obrazové kvality s hodně utlumených zvukem.)

Jsem docela zvědav, jak jejich pokus o dobytí západoevropské hudební scény dopadne, ale moc velké šance jim nedávám - komu z východního bloku (kromě tATu a Ruslany) se něco takového povedlo?

V každém případě je to ale zajímavé srovnání s českou scénou. Marně totiž vzpomínám, k jaké české (a aspoň trochu známé) skupině bych mohl Sistars hudebně přirovnat a nikdo mě nenapadá. Asi prostě nic podobného nemáme...?
Tak co aspoň obrazová složka? Tady to srovnání taky nebude žádná sláva. Nejvíc se tomu blíží zřejmě Victim Is Another Name for Lover od Sunshine, ale kdybych měl slovo "blíží" vyjádřit v procentech, tak nad 60 % bych asi nešel. Mimochodem kdo a kde ten klip Sunshine vlastně točil? =) (Ale to je vlastně jedno, protože nominaci na Anděla má třeba i Voda živá, která technicky vypadá, jako by se to točilo na trochu lepší VHS.)
A to nemluvím o tom, že Sistars jsem vybral jen tak namátkou, protože polských klipů (totiž teledysków =) je spousta a přinejmenším technicky jsou na tom v průměru o kus lépe než české.

Stručně řečeno to srovnání pro nás vyznívá docela hrozivě. Dá se to samozřejmě svést na to, že Polsko je větší a tím pádem mají tamzemské hvězdy na všechno víc peněz, ale nejsem si úplně jistý, jestli s tím vystačíme. Mám takový dojem, že v polských televizích obecně je mnohem více hudby než v těch našich a - považte! - dobře tam zpívají i účastníci televizních soutěží. =)
Takže ve kterém století vlastně platilo, že co Čech, to muzikant? Nebo máme naopak moc muzikantů a málo publika? =)

(Mimochodem alespoň ten závěr textu je srovnatelný s Polskem. Kdykoliv totiž ČR dosáhne nějakého kulturního nebo sportovního úspěchu, tak polské internetové diskuze zaplaví věta "Když to jde v Čechách, tak proč to nejde u nás?!". =) V hudební kategorii teď ovšem bohužel vedou na body "nasi pólnocni sąsiedzi".)

2006-02-10

Když tak jeden sedí v sauně

(to pak vymýšlí nejrůznější hlouposti)

Při pohledu na blíže nespecifikovaný symbol tetovaný na rameni jednoho kolemsesprchujícího mě napadla následující hudební hádanka: „Víte, která kapela / osoba použila jméno jednoho konkrétního alba jako název svého vydavatelství, a zároveň podle jistého (jiného) vydavatelství pojmenovala svoji kapelu?"

Jak se jmenovalo toto vydavatelství, a kdo byli členové zmíněné kapely?“

Anketní emaily se správnou odpovědí zasílejte na adresu: brhml@post.cz.

Přestože ke slosování došlých hlasů nejspíš nikdy nedojde, neuvádějte prosím vaši odpověď do komentáře k tomuto článku =)

Ohlasy písní recenzentských, aneb několik zastavení na cestě z planety Pluto k Fru Fru...

Psát recenze na hudební CD ve dvou lidech sebou nese mimo jiné i riziko že výsledný produkt bude nejspíš delší než je únosné...

Následující text lze brát jako běžný „trailer“ ke zmíněné recenzi, obsahuje však výhradně exkluzivní (rozumněj v samotné recenzi nevyužitý) materiál... =). Mimoto se pohybuje někde na okraji detektivního žánru, pracuje totiž s hledáním motivů a pohnutek “pachatelů” samotných…

***

Zastavení první, v Brně na Musilce, kde se 15.4.1998 odehrál křest druhého CD kapely Pluto. Kmotrem nahrávky nebyl nikdo menší než enfant terrible brněnské scény Jiří Kolšovský. Pokud si dobře pamatuji, tak při vlastním křtu řekl něco o tom, že nástupci už předběhli úroveň své mateřské kapely.

27.9.2000, na scéně opět Pavel Fajt a Pluto, pro změnu v Ostravě v Parníku: Nadšení z koncertu, které ostře kontrastovalo s atmosférou v kapele. Ta vyplynula z následné diskuze s jejími členy. Poprvé byly otevřeně slyšet názory, že to už dál nemá smysl, a CD „Tři“ je pravděpodobně poslední. Přitom nové písně zněly víc než slibně, a i v demo kvalitě, ve které se zachovaly, mají své kouzlo. Jak vyplynulo později, hlavní třecí plocha v kapele byla po ose Fajt-Bartoš.

Co následovalo se pravděpodobně muselo stát. Na troskách planety Pluto vznikla hudební sekce Těch Syčáků (duo kytara Zavadil - basa Fröhlich), Pavel Fajt zařadil na Autopilota, Petr Zavadil se také objevil v sestavě Václavkových VRM, a pak právě kapela Fru Fru, tehdy ještě Serious.

Následuje poslední zastavení, které poodkryje atmosféru, která pravděpodobně v poslední fázi existence Pluta v kapele panovala. V této době vzniklo několik melodicky velice silných a „vyklidněných“ písní jako Eskymácká, Dech a Tři sloky. O tyto jsem, v době kdy už bylo jasné že další společná nahrávka Pluta nevznikne, projevil zájem. Pavel Fajt na dotaz odpověděl něco ve smyslu, že „...tyto písně navždy zůstanou v srdcích vás, našich milých posluchačů...“. Při jednom z následných koncertů Těch Syčáků jsem se o mé snaze zmínil i Petrovi Zavadilovi. Nejvíc ho zajímalo, co prý mi na to řekl Fajt. Při mé odpovědi se jen pousmál.

Proto se zdá být celkem pochopitelné, že se Václav Bartoš neobklopil žádnými „veterány“ scény, ale že vsadil na dravé mládí a sám se ujal role „uměleckého“ vedoucího, který drží vše pevně v rukou...

***

Vlastní recenze k nalezení zde.