Když jsem si teď v souvislosti s natáčením Ladí neladí stěžoval na bídnou propagaci ČT, tak mě ještě napadlo, jestli vůbec nějací diváci zaregistrovali dvanáct dílů pořadu Abbey Road: Live (český slogan pořadu zní "bez playbacku rovnou za nosem"). Vysílá se teď každou sobotu kolem 13:45 na ČT2 a jsou to živé (ovšem "plugged") nahrávky pořízené ve slavném studiu. Vždy vystoupí tři interpreti po třech písničkách, ale je to docela zajímavé sledovat bez ohledu na to, kdo zrovna v konkrétním pořadu hraje.
Kvalitu promo materiálů, které ČT poskytuje na svém webu, ale raději ponechávám bez komentáře.
Zatím odvysíláno:
1. Paul Simon, Corinne Bailey Rae a Primal Screen (sic!)
2. Kasabian, David (sic!) Albarn (ve skutečnosti The Good, the Bad and the Queen), Tony Allen
3. Jamiroquai, Damon (sic!) Rice a Goo Goo Dolls
Před námi je ještě:
4. Dr. John, Leann Rimes a Massive Attack
5. The Feeling, Gnarls Barkley a The Killers
???
Zde informace na webu ČT zatím končí...
2008-04-21
2008-04-19
Hliník je stále nepřítomen
Dano Heriban Trio + Cartonnage (Ladí neladí) @ Fabric Ostrava 10.4.2008
Možná bych měl zmínit, že Dano Heriban Trio (údajně v důsledku nemoci) dorazilo pouze v počtu jednoho člena a měli jsme zřejmě velké štěstí, že tím jedním členem byl právě Dano Heriban. Když se tenhle křehce působící písničkář choulil nad svými klávesami (nejčastěji se zvukem rhodes nebo piána) a zpíval povětšinou zadumané a místy až nesnesitelně procítěné texty, tak mi připadalo, že měří tak metr šedesát, ale později při krátkém setkání u baru jsem zjistil, že je vyšší než já. Nemám tušení, jak na pódiu docílil toho zmenšení o třicet centimetru, ale o tom psát nechci.
Cartonnage působili na pódiu naopak celkem suverénně, což bylo trochu překvapivé hlavně vzhledem k tomu, že údajně hráli teprve svůj druhý koncert v aktuální sestavě. Problém byl ovšem v tom, že to živě znělo jako zvuková stěna plná kytar (tedy minimálně u pódia, kde jsem stál), takže k lehounkému zvuku jejich studiových nahrávek to mělo sakra daleko. Trochu mě taky překvapil poměrně vysoký průměrný věk členů, který se zřejmě blíží hodnotě 2 EF (ewafarna - základní věková jednotka pubertálního idolu), což asi bude v daném žánru trochu handicap, ale o tom taky psát nechci.
Debata byla tentokrát o dost jiná než obvykle. Někomu ze štábu zřejmě připadalo, že by bylo dobré diskutovat i o něčem jiném, než jsou samotné vystupující skupiny, a tak byli tentokrát kromě obvyklých publicistu, kterým vévodil Vojtěch Kamenná-tvář-za-černými-brýlemi Lindaur, pozváni i zástupci různých typů hudebních vydavatelství (Libor Lisý za Escape/EMI, Šina a Dano Salontay neboli Longital za Slnko Records a Milan Páleš za Indies), a tak se diskutovalo ještě víc zeširoka a ještě povrchněji než obvykle. A protože monoho témat, diskutérová smrt, tak někteří z hostů byli nakonec rádi aspoň za to, že se dostali ke slovu alespoň jednou za večer. Ale o tom nebudu psát už vůbec, i když by opravdu bylo co komentovat.
Nutně totiž musím napsat o tom, že už mi leze na nervy, že si na Ladí neladí musím zaplatit vstupné (konkrétně 80 Kč), a pak se ještě celý večer stresovat jako profesionální publikum, protože pod pódiem se kriticky nedostává lidí, takže každý z nemnohých diváků je pod televizním drobnohledem a kroužící kameramani mu svou přítomností neustále připomínají, že musí být na pozoru, pečlivě sledovat dění na pódiu a ve vhodných chvílích co nejhlasitěji tleskat, aby to nevypadalo, že je klub téměř prázdný, jak tomu ve skutečnosti je. Není se co divit, že se pak ta hrstka diváků snaží postavit co nejdál od pódia a v takových chvílích je mi vystupujících skutečně líto.
Opravdu nerozumím tomu, jak je možné natáčet hudební pořad pro televizi a nemít dost publika. Samozřejmě se nabízí vysvětlení, že v Ladí neladí vystupují spíše méně známé nebo začínající skupiny, takže se tam prostě velké publikum ani nedá očekávat, ale to mi jako argument nestačí.
Když se koná jakýkoliv trochu významnější koncert, tak je vždy provořadou snahou organizátorů udělat mu propagaci a jedním z hlavních prostředků je dostat se do televize, pustit tam nějaké ukázky, vystupující vychválit a natlouct do diváků místo a termín. Vzhledem k tomu, že v televizi nepracuju, tak nevím, na základě čeho se podobné propagační akce do vysílaní dostávají (jen výměnou za lístky do soutěží nebo se to platí jako inzerce?), ale každopádně bych očekával, že když něco takového bude pořádat sama televize (byť jen ostravská), tak že bude mít možnost udělat si na to bezplatně dostatečnou propagaci. Když už ne kvůli zisku, který ji zřejmě nutně nezajímá, tak přinejmenším proto, aby to pak na místě nepůsobilo trapně.
Ze záhadných důvodů tohle u Ladí neladí nefunguje. Možná, že se objeví nějaká letmá zmínka o natáčení v ranních a dopoledních pořadech, ale ty nesleduju a řekl bych, že sledovanost potenciálního cílového publika taky nebude valná, protože většina studentů bývá ráno a dopoledne ve škole a ti, co tam nejsou, v tu dobu ještě dospávají předchozí noc. Já jsem každopádně ještě nikdy v televizi pozvánku na natáčení Ladí neladí na vlastní oči neviděl, takže je zřejmě něco špatně.
Články a zprávy na webu jsou fajn (ovšem Google vrací celkem pouze 8 hitů), ale myslím, že právě u méně známých interperetů mají menší dopad, protože v případě méně známého jména si ten článek taky přečte méně lidí.
Donedávna alespoň fungovalo to, že se před natáčením po Ostravě vylepovaly plakáty, ale tentokrát jsem si nevšimnul ani toho a rezignace pořadatelů dokonce došla tak daleko, že ve vylepeném měsíčním programu pořádajícího klubu Parník (tím, že že natáčí v klubu Fabric, se nenechte plést =) bylo u data 10.4. uvedeno jen "Ladí neladí" a jména vystupujících úplně chyběla. Takhle si dostatečnou propagaci opravdu nepředstavuju!
Možná bych měl zmínit, že Dano Heriban Trio (údajně v důsledku nemoci) dorazilo pouze v počtu jednoho člena a měli jsme zřejmě velké štěstí, že tím jedním členem byl právě Dano Heriban. Když se tenhle křehce působící písničkář choulil nad svými klávesami (nejčastěji se zvukem rhodes nebo piána) a zpíval povětšinou zadumané a místy až nesnesitelně procítěné texty, tak mi připadalo, že měří tak metr šedesát, ale později při krátkém setkání u baru jsem zjistil, že je vyšší než já. Nemám tušení, jak na pódiu docílil toho zmenšení o třicet centimetru, ale o tom psát nechci.
Cartonnage působili na pódiu naopak celkem suverénně, což bylo trochu překvapivé hlavně vzhledem k tomu, že údajně hráli teprve svůj druhý koncert v aktuální sestavě. Problém byl ovšem v tom, že to živě znělo jako zvuková stěna plná kytar (tedy minimálně u pódia, kde jsem stál), takže k lehounkému zvuku jejich studiových nahrávek to mělo sakra daleko. Trochu mě taky překvapil poměrně vysoký průměrný věk členů, který se zřejmě blíží hodnotě 2 EF (ewafarna - základní věková jednotka pubertálního idolu), což asi bude v daném žánru trochu handicap, ale o tom taky psát nechci.
Debata byla tentokrát o dost jiná než obvykle. Někomu ze štábu zřejmě připadalo, že by bylo dobré diskutovat i o něčem jiném, než jsou samotné vystupující skupiny, a tak byli tentokrát kromě obvyklých publicistu, kterým vévodil Vojtěch Kamenná-tvář-za-černými-brýlemi Lindaur, pozváni i zástupci různých typů hudebních vydavatelství (Libor Lisý za Escape/EMI, Šina a Dano Salontay neboli Longital za Slnko Records a Milan Páleš za Indies), a tak se diskutovalo ještě víc zeširoka a ještě povrchněji než obvykle. A protože monoho témat, diskutérová smrt, tak někteří z hostů byli nakonec rádi aspoň za to, že se dostali ke slovu alespoň jednou za večer. Ale o tom nebudu psát už vůbec, i když by opravdu bylo co komentovat.
Nutně totiž musím napsat o tom, že už mi leze na nervy, že si na Ladí neladí musím zaplatit vstupné (konkrétně 80 Kč), a pak se ještě celý večer stresovat jako profesionální publikum, protože pod pódiem se kriticky nedostává lidí, takže každý z nemnohých diváků je pod televizním drobnohledem a kroužící kameramani mu svou přítomností neustále připomínají, že musí být na pozoru, pečlivě sledovat dění na pódiu a ve vhodných chvílích co nejhlasitěji tleskat, aby to nevypadalo, že je klub téměř prázdný, jak tomu ve skutečnosti je. Není se co divit, že se pak ta hrstka diváků snaží postavit co nejdál od pódia a v takových chvílích je mi vystupujících skutečně líto.
Opravdu nerozumím tomu, jak je možné natáčet hudební pořad pro televizi a nemít dost publika. Samozřejmě se nabízí vysvětlení, že v Ladí neladí vystupují spíše méně známé nebo začínající skupiny, takže se tam prostě velké publikum ani nedá očekávat, ale to mi jako argument nestačí.
Když se koná jakýkoliv trochu významnější koncert, tak je vždy provořadou snahou organizátorů udělat mu propagaci a jedním z hlavních prostředků je dostat se do televize, pustit tam nějaké ukázky, vystupující vychválit a natlouct do diváků místo a termín. Vzhledem k tomu, že v televizi nepracuju, tak nevím, na základě čeho se podobné propagační akce do vysílaní dostávají (jen výměnou za lístky do soutěží nebo se to platí jako inzerce?), ale každopádně bych očekával, že když něco takového bude pořádat sama televize (byť jen ostravská), tak že bude mít možnost udělat si na to bezplatně dostatečnou propagaci. Když už ne kvůli zisku, který ji zřejmě nutně nezajímá, tak přinejmenším proto, aby to pak na místě nepůsobilo trapně.
Ze záhadných důvodů tohle u Ladí neladí nefunguje. Možná, že se objeví nějaká letmá zmínka o natáčení v ranních a dopoledních pořadech, ale ty nesleduju a řekl bych, že sledovanost potenciálního cílového publika taky nebude valná, protože většina studentů bývá ráno a dopoledne ve škole a ti, co tam nejsou, v tu dobu ještě dospávají předchozí noc. Já jsem každopádně ještě nikdy v televizi pozvánku na natáčení Ladí neladí na vlastní oči neviděl, takže je zřejmě něco špatně.
Články a zprávy na webu jsou fajn (ovšem Google vrací celkem pouze 8 hitů), ale myslím, že právě u méně známých interperetů mají menší dopad, protože v případě méně známého jména si ten článek taky přečte méně lidí.
Donedávna alespoň fungovalo to, že se před natáčením po Ostravě vylepovaly plakáty, ale tentokrát jsem si nevšimnul ani toho a rezignace pořadatelů dokonce došla tak daleko, že ve vylepeném měsíčním programu pořádajícího klubu Parník (tím, že že natáčí v klubu Fabric, se nenechte plést =) bylo u data 10.4. uvedeno jen "Ladí neladí" a jména vystupujících úplně chyběla. Takhle si dostatečnou propagaci opravdu nepředstavuju!
2008-04-05
Rock úleťáků
Protože přinejmenším od začátku roku se (nejen) tady projevuje blogovací krize, tak mě napadlo, že bych to tu mohl oživit kopírováním náhodných textů z Wikipedie.
Brütal Legend follows the story of Eddie Riggs (voiced by Jack Black and named for Eddie the Head, the mascot of Iron Maiden, and Derek Riggs, the artist who created him), who is living as a roadie for a Heavy Metal band. The game begins one night before a gig. As Riggs is tuning a guitar, an accident happens and he starts to bleed, his blood dripping onto his cursed belt buckle, which bears a strong resemblance to Motörhead's Snaggletooth emblem. Before he knows it, the beast on his buckle has come alive and transported him into a Heavy Metal and Nordic fantasy inspired alternate history where demons have enslaved humanity.
After escaping the Temple of Ormagöden, where he first appears in the Heavy Metal past, Eddie meets Ophelia, a love interest likened to the same character from Shakespeare's Hamlet. Ophelia is soon severely injured and Riggs must climb a mystical mountain to do battle with a motorcycle driving bass guitarist (voiced by Motörhead's Lemmy), called the Kill Master (reference to Lemmy's last name Kilmister)-- an ironic name for a guy whose riffs are said to heal wounds. Eddie will also meet Lita Halford (a double-reference to Lita Ford and Rob Halford) and her younger brother, Lars (probably named after Lars Ulrich), who help Eddie and Ophelia start a resistance movement against Lord Dolivicus, his Glam metal minion, General Lionwhyte (voiced by Rob Halford and a reference to the band White Lion), whose hair is so luscious, he uses it to fly (maybe an ironic reference to Halford's baldness), and their legions of demons to free the world.
No dobře, úplně náhodná volba to nebyla. Ve skutečnosti mě po delší době napadlo se mrknout, co nového dělá Tim Schafer. Na Wikipedii se o něm dočtete ledacos, ale asi si neuděláte dostatečně přesnou představu o jeho smyslu pro humor. To byste museli přečíst spíš jeho firemní blog, kde z neznámých důvodů nepíše o tom, na čem jeho firma Double Fine pracuje, ale třeba o tom, jak několik týdnů hrdinně vzdoroval nájezdům myši, která se jim vetřela do kanceláře, a když ji konečně ulovil do pasti, tak se ji pokusil vydražit na eBay, kde mu to nepochopitelně zatrhli.
Jeho nejznámější (aspoň podle mě) hra je ovšem pro změnu docela vážná stylová pocta filmům noir Grim Fandango (letos má 10 let), do které se mu povedlo zamíchat tolik nesourodých motivů, až zrak přecházel.
Jak to tak vypadá, tak Brütal Legend nebude hra, která by omráčila nějakým novátorským herním systémem (a pochybuju, že si ji kdy zahraju), ale ten výše uvedený popis přeplněný vysvětlivkami a jmény "rockových legend" napovídá, že Schafera jeho humor neopustil a to je dobře.
Brütal Legend follows the story of Eddie Riggs (voiced by Jack Black and named for Eddie the Head, the mascot of Iron Maiden, and Derek Riggs, the artist who created him), who is living as a roadie for a Heavy Metal band. The game begins one night before a gig. As Riggs is tuning a guitar, an accident happens and he starts to bleed, his blood dripping onto his cursed belt buckle, which bears a strong resemblance to Motörhead's Snaggletooth emblem. Before he knows it, the beast on his buckle has come alive and transported him into a Heavy Metal and Nordic fantasy inspired alternate history where demons have enslaved humanity.
After escaping the Temple of Ormagöden, where he first appears in the Heavy Metal past, Eddie meets Ophelia, a love interest likened to the same character from Shakespeare's Hamlet. Ophelia is soon severely injured and Riggs must climb a mystical mountain to do battle with a motorcycle driving bass guitarist (voiced by Motörhead's Lemmy), called the Kill Master (reference to Lemmy's last name Kilmister)-- an ironic name for a guy whose riffs are said to heal wounds. Eddie will also meet Lita Halford (a double-reference to Lita Ford and Rob Halford) and her younger brother, Lars (probably named after Lars Ulrich), who help Eddie and Ophelia start a resistance movement against Lord Dolivicus, his Glam metal minion, General Lionwhyte (voiced by Rob Halford and a reference to the band White Lion), whose hair is so luscious, he uses it to fly (maybe an ironic reference to Halford's baldness), and their legions of demons to free the world.
No dobře, úplně náhodná volba to nebyla. Ve skutečnosti mě po delší době napadlo se mrknout, co nového dělá Tim Schafer. Na Wikipedii se o něm dočtete ledacos, ale asi si neuděláte dostatečně přesnou představu o jeho smyslu pro humor. To byste museli přečíst spíš jeho firemní blog, kde z neznámých důvodů nepíše o tom, na čem jeho firma Double Fine pracuje, ale třeba o tom, jak několik týdnů hrdinně vzdoroval nájezdům myši, která se jim vetřela do kanceláře, a když ji konečně ulovil do pasti, tak se ji pokusil vydražit na eBay, kde mu to nepochopitelně zatrhli.
Jeho nejznámější (aspoň podle mě) hra je ovšem pro změnu docela vážná stylová pocta filmům noir Grim Fandango (letos má 10 let), do které se mu povedlo zamíchat tolik nesourodých motivů, až zrak přecházel.
Jak to tak vypadá, tak Brütal Legend nebude hra, která by omráčila nějakým novátorským herním systémem (a pochybuju, že si ji kdy zahraju), ale ten výše uvedený popis přeplněný vysvětlivkami a jmény "rockových legend" napovídá, že Schafera jeho humor neopustil a to je dobře.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)